Škodu na pneumatikách a ráfcích zaplatí pouze havarijní pojištění

Každý řidič ví, jak důležitou roli hrají pneumatiky a ráfky při bezpečném a pohodlném cestování. Přesto mnoho lidí podceňuje jejich vliv na celkovou bezpečnost a při uzavírání pojištění se rozhodují pouze pro to povinné. Tato volba však může mít neblahé následky v případě, že dojde k poškození pneumatik nebo ráfků.

Průběh zimy v posledních letech byl a ještě je mírnějšího rázu. Až na horské silnice ve vyšších polohách sníh a námraza příliš netrápí. I přesto si motoristé na silnicích musí dávat velký pozor, aby je nepřekvapila díra v silnici. Škodu jim totiž kromě havarijního pojištění nikdo neuhradí.

Malé, velké a ještě větší díry v českých silnicích jsou běžným obrázkem, se kterým většina řidičů počítá právě na jaře. I přes zvýšenou obezřetnost a varování počet nehod způsobených výtluky stoupá a to až o jednu třetinu.

„Každoročně stoupá počet škod, které automobilům v zimě a těsně po ní způsobí výtluky na silnicích. Allianz pojišťovna zaznamenala zhruba třetinový nárůst těchto hlášení svých klientů,“ říká tiskový mluvčí pojišťovny Allianz.

Kdo za výtluky může?

Výtluky jsou důsledkem nekvalitního podloží, které bylo v minulosti používané.

„Za výtluky obecně může hlavně historicky stavba komunikací a jejich podloží. V minulosti se šetřilo na technologii a silnice nebyly stavěny na současnou zátěž. Vinu na současném stavu mají i přetížené kamiony. Stačí nekvalitně napojit záplatu, kvůli tomu se dovnitř dostane voda. Pak už stačí jen mráz, led, sůl a provoz a vozovka se poničí,“ vysvětluje dopravní projektant.

V průběhu zimy se výtluky opravují velice provizorně. Zalévají se asfaltem bez dalšího frézování a válcování. Tyto opravy však zakryjí díru jen na krátkou dobu a takto opravené díry se časem obnoví a zvětší a je nutné je znovu a znovu opravovat.

Výsledkem jsou několikanásobně “záplatované” silnice, které jsou běžně k vidění především u silnic nižších tříd.

Utržená kola, naražené disky i proražené pneumatiky

Najetí do díry nejčastěji způsobí poškození pneumatik, disků, podvozků, tlumičů a výjimkou nejsou ani poměrně závažné škody na motoru.

“Časté případy jsou utržená kola či naražené disky nebo proražené pneumatiky. První zmiňovaný problém je největší průšvih, protože zejména u dražších automobilů mohou jít škody i do desítek tisíc korun. Mnohdy také po projetí dírou či ve snaze se jí vyhnout řidiči zazmatkují, strhnou řízení a skončí v příkopu. Po takové nehodě už jsou škody desítky tisíc korun,” zdůrazňuje majitel autoservisu v Českých Budějovicích.

I když k žádné nehodě nedojde, zima a díry v silnicích se na vozidle a jeho podvozku vždy podepíší. Jízdou na nerovných a poničených silnicích trpí zejména tlumiče, čepy a nápravy.

Při výměně zimních pneumatik za letní je vždy dobré nechat si zároveň kontrolovat geometrii kol a ujistit se, že se pneumatiky sjíždějí rovně.

Co je havarijní pojištění

Havarijní pojištění je volitelný doplněk k povinnému ručení a zajišťuje opravu škod na vozidle způsobených dopravní nehodou, srážkou, převrácením vozidla nebo jinými havarijními událostmi. Je to vynikající zabezpečení pro případy, kdy se do auta vrazí, nebo když nedopatřením řidič poškodí své vlastní vozidlo.

Problém nastává, když jde o poškození pneumatik nebo ráfků. Většina havarijních pojištění nepokrývá tuto specifickou formu poškození. Pokud například řidič nabourá a jeho pneumatika utrpí poškození nebo ráfek bude nějakým způsobem poškrábaný, může o hrazenou opravu a náhradu přijít.

To může znamenat nepříjemnou finanční zátěž, protože náhradní díly a opravy ráfků mohou být poměrně drahé.

Škoda na pneumatikách a ráfcích může nastat z mnoha různých důvodů, ať už je to nešťastný náraz do obrubníku, prudké brzdění na mokré vozovce, nebo poškození způsobené nedbalostí jiných řidičů. Většina těchto událostí se dá označit jako „nehody“ a bez vhodného pojištění mohou být náklady na opravu nemalé.

Existuje několik možností, jak si své pneumatiky a ráfky zajistit. Některé pojišťovny nabízejí speciální doplňkové pojištění, které kryje škody na pneumatikách a ráfcích. Toto pojištění může být buď zahrnuto do havarijního pojištění nebo se může sjednat jako samostatný produkt.

Další možností je využít pojištění poskytované prodejci pneumatik. Někteří prodejci nabízejí pojištění pneumatik, které kryje opravy a náhrady v případě poškození. Při koupi nových pneumatik si tedy může řidič ověřit, zda je takové pojištění součástí nabídky.

Pokud si klient není jistý, zda jeho pojištění kryje škody na pneumatikách a ráfcích, je nejlepší se poradit s odborníkem. Ten pomůže pochopit pokrytí stávajícího pojištění a může nabídnout další možnosti zabezpečení. Může se také stát, že si klient bude muset sjednat nové pojištění, které bude zahrnovat i poškození pneumatik a ráfků.

Havarijní pojištění je jediná jistota

Má-li řidič uzavřené havarijní pojištění, může být v klidu. Na tyto škody se havarijní pojistka samozřejmě vztahuje a je zcela jedno, zda se šetřením nehody zabývala policie či nikoliv. Důležité je však nehodu řádně zdokumentovat a hlavně nafotit.

V případě nutnosti zavolat asistenční službu, která může pomoci s opravou nebo odtažením vozidla do nejbližšího servisu.

Pozor si však dávat na to, co po pojišťovně bude dotyčný chtít uhradit.

„Likvidátor pojišťovny bude pečlivě zkoumat, jestli například zničený tlumič nebyl už předtím poškozen běžným opotřebením. Pak může odmítnout úhradu škody, když zjistí, že tlumič už byl natolik unavený, že díra v silnici pro něj byla tou poslední kapkou,“ upozorňuje redaktor z časopisu Autembezpečně.cz.

Další možností, není-li havarijní pojištění sjednané, je vymáhat škodu na správci komunikace (např. u dálnic a rychlostních komunikací Ředitelství silnic a dálnic České republiky, u ostatních vozovek příslušná okresní Správa a údržba silnic, případně obec).

Správce komunikace by měl uhradit škody například v případě, kdy řidič vjede do hlubokého výmolu, neoznačeného hrbolu či na vozovku znečištěnou olejem či hlínou.

Poškozený však musí prokázat odpovědnost správce komunikace za vzniklou škodu. A to je o dost pracnější a výsledky jsou navíc značně nejisté. Správce komunikace se bude intenzivně bránit, aby nemusel zaplatit ani korunu.

Správce komunikace se bude bránit argumenty typu “nepřizpůsobení rychlosti a způsobu jízdy stavu vozovky” apod. A pokud je poškozená vozovka označena odpovídající značkou, nemá poškozený šanci.

Ředitelství silnic a dálnic České republiky

Ředitelství silnic a dálnic České republiky (zkráceně ŘSD) je státní organizace, která je odpovědná za správu, údržbu a rozvoj silniční infrastruktury v České republice.

Bylo zřízeno na základě zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a jeho hlavním cílem je zajišťovat kvalitní a bezpečnou dopravní infrastrukturu pro občany a podniky působící v České republice.

Hlavní úkoly ŘSD zahrnují:

1. Správa a údržba silniční sítě: ŘSD má za úkol spravovat a udržovat státní silnice, dálnice, rychlostní komunikace a další důležité dopravní koridory. To zahrnuje opravy, rekonstrukce a pravidelné údržby, které zajistí bezpečný provoz na silnicích.
2. Výstavba nových silničních projektů: ŘSD má také na starosti plánování a realizaci nových silničních projektů, včetně výstavby nových dálnic, rozšíření kapacity silnic a vytváření nových obchvatů či sjezdových ramp.
3. Bezpečnost silničního provozu: ŘSD spolupracuje s dalšími orgány, jako je Policie ČR a Bezpečnostní informační služba, na zlepšení bezpečnosti silničního provozu. Snaží se minimalizovat nehody a zlepšit infrastrukturu pro bezpečnou jízdu.
4. Řešení dopravních situací: ŘSD pracuje na optimalizaci dopravy a řeší problémy spojené s dopravními zácpami, kolony a dalšími situacemi, které mohou ovlivnit plynulost silničního provozu.
5. Ochrana životního prostředí: Při plánování a provádění nových silničních projektů ŘSD dbá také na ochranu životního prostředí a minimalizaci dopadů na přírodu.

Ředitelství silnic a dálnic České republiky má centrální sídlo v Praze a je rozděleno do regionálních ředitelství, která pokrývají jednotlivé části České republiky. Tyto regionální jednotky jsou zodpovědné za konkrétní územní části silniční sítě a koordinaci údržby a správy v daném regionu.

Celkově lze říci, že ŘSD sehrává klíčovou roli při zajišťování efektivního, bezpečného a udržitelného silničního provozu v České republice.

Aktuální stav silnic a dálnic

Stav silnic a dálnic v České republice je velmi různorodý. Některé úseky jsou v dobrém stavu, s moderními komunikacemi, dobrým označením a bezpečným povrchem. Naopak jiné úseky, zejména menších silnic ve venkovských oblastech, trpí opotřebením, nedostatečnou údržbou a často nepostačující kapacitou.

Dálniční síť České republiky je poměrně rozsáhlá, avšak stále existují části, které je třeba dokončit, nebo se plánuje jejich rozšíření. Mezi hlavní dálniční tahy patří D1 spojující Prahu s Brnem a Ostravou, D5 vedoucí do Plzně a Německa, D8 směřující do Ústí nad Labem a Německa a D11 spojující Prahu s Hradcem Králové.

Česká republika aktivně pracuje na zlepšení stavu silnic a dálnic. Mezi hlavní iniciativy patří:

1. Investice do infrastruktury: Vláda a státní instituce věnují významné finanční prostředky na opravy, údržbu a rozšiřování dálniční sítě.
2. Modernizace: Postupně se modernizují starší úseky dálnic, aby splňovaly současné standardy a bezpečnostní požadavky.
3. Plány na nové projekty: Probíhají plány na výstavbu nových dálnic a rychlostních komunikací, které by měly zlepšit dostupnost regionů a snížit dopravní zácpy.
4. Důraz na bezpečnost: Policisté a dopravní inženýři pracují na zvýšení bezpečnosti silničního provozu, včetně zvýšeného dohledu, preventivních kampaní a technických opatření.

Stav silnic a dálnic v České republice má své výzvy, nicméně i snahy o zlepšení. Modernizace, rozšiřování a zvýšení bezpečnosti jsou klíčovými prvky, které mají zajistit, aby dopravní infrastruktura byla v souladu s moderními potřebami a standardy.

Veřejnost i vláda mají společný zájem na udržitelném a bezpečném silničním provozu a snaží se tak vytvořit lepší dopravní prostředí pro všechny občany České republiky.