Vyplatí se u firemního vozidla platit havarijní pojištění

Řada společností ke své činnosti potřebuje vozidla, která zapůjčuje i svým zaměstnancům. Všeobecně se proto doporučuje mít sjednané nejen zákonné povinné ručení ale také havarijní pojištění. Mnoho firem i přesto zvažuje, zda se jim ne zrovna levné pojištění vyplatí platit.

Pokud i vy rozmýšlíte, zda platit havarijní pojištění i svých firemních vozidel, zvažte veškerá pro a proti. V případě, že zaměstnanec se služebním vozidlem způsobí dopravní nehodu, můžete svého rozhodnutí litovat. Havarijní pojištění sice není levnou položkou, ale v případě nehody je k nezaplacení. Pojišťovna vám totiž uhradí způsobenou škodu a navíc tyto výdaje patří k daňově uznatelným nákladům.

Rozdíl mezi povinným ručením a havarijním pojištěním

Pojištění vozidel zahrnuje dva základní typy pojištění – povinné ručení a havarijní pojištění. Povinné ručení neboli pojištění odpovědnosti za škody způsobené motorovým vozidlem je dané zákonem č. 168/1999 Sb. a musí jej mít sjednané každé provozované vozidlo. Hradí škody, které pojištěný motorista se svým vozidlem způsobí na majetku, zdraví či životě dalších osob.

Naproti tomu havarijní pojištění je dobrovolným rozhodnutím. Kryje škody, ke kterým na vozidle pojištěného může dojít v důsledku havárie, krádeže, vandalismu či živelné události. Havarijní pojištění je vhodné zejména pro novější vozidla, u nichž může výše škody dosáhnout značných částek.

Zaměstnanec vám celou škodu neuhradí

Mnoho firem se domnívá, že pokud zaměstnanec způsobí škodu, zodpovídá za ní, a tudíž je povinen ji zaplatit. U firemního vozidla si proto nesjednají havarijní pojištění. Realita takto jednoduchá není. Podívejme se na konkrétní příklad.

Zaměstnanec při výkonu svého povolání zaviní dopravní nehodu. Z důvodu nepozornosti nabourá jiné vozidlo, přičemž dojde ke škodě nejen na cizím vozidle, ale také na služebním vozidle včetně přepravovaného nákladu. Způsobená škoda činí 150 000 korun na firemním vozidle a 120 000 korun na zboží. Škoda na cizím vozidle činí 90 000 korun.

Zaměstnavatel nemá právo vzniklou škodu ihned naúčtovat zaměstnanci, který nehodu zavinil. Svou vinu nejprve musí uznat zaměstnanec, a pokud tak neučiní, rozhodnutí je na soudu. Pokud soud usoudí, že zaměstnanec je vinen, je nutné nejprve sepsat dohodu o srážkách ze mzdy. Pokud by firma chtěla uplatnit srážky bez souhlasu zaměstnance či rozhodnutí soudu, jedná protiprávně a může jí být udělena pokuta až do výše 2 000 000 korun.

Ani v případě souhlasu či kladného rozhodnutí soudu nemá firma vyhráno. Dle pracovního zákoníku může zaměstnanci strhnout škodu nejvýše ve výši 4,5 násobku průměrného měsíčního platu. Pokud je škoda vyšší než tato částka, zbytek uhradí firma ze svého.

V tomto případě by tedy celková škoda činila 270 000 korun. Zaměstnanci s průměrným výdělkem 15 000 korun by však směla strhnout maximálně 67 500 korun. Ztráta by tedy činila 202 500 korun. Škoda na cizím vozidle by byla samozřejmě uhrazena z povinného ručení.

S havarijním pojištěním své peníze získáte zpět

Jak je z uvedeného příkladu patrné, nemít uzavřené havarijní pojištění se nevyplácí. Ve stejném případě ale se sjednaným havarijním pojištěním by firma takovou ztrátu neutrpěla. Škodu na firemním vozidle by ji totiž uhradila pojišťovna. Firma by zaplatila pouze spoluúčast, která se pohybuje ve výši do 10 procent. Rovněž by ji pojišťovna uhradila část škody způsobenou na přepravovaném zboží (např. 100 000 korun dle smluvních podmínek). Zbytek ve výši 20 000 korun by poté naúčtovala zaměstnanci. V tuto chvíli by firma získala své peníze zpět a méně by zaplatil i zaměstnanec. Spokojenost by tedy byla na obou stranách.

TIP: Hledáte levné havarijní pojištění? Porovnejte si aktuální nabídky od všech pojistitelů na ePojistka.cz a neplaťte za pojištění více, než je nutné.