Havarijní pojištění – vyplatí se u firemního vozidla?

V dnešní době, kdy jsou firemní vozy nedílnou součástí mnoha podniků, se otázka havarijního pojištění stává stále aktuálnější. Vyplatí se investovat do dalšího typu pojištění, nebo stačí povinné ručení?

Řada společností ke své činnosti potřebuje vozidla, která zapůjčuje i svým zaměstnancům. Všeobecně se proto doporučuje mít sjednané nejen zákonné povinné ručení ale také havarijní pojištění. Mnoho firem i přesto zvažuje, zda se jim ne zrovna levné pojištění vyplatí platit.

Povinné ručení vyžaduje zákon. Pro některé řidiče je obtížné najít vhodnou nabídku, a proto se obrací na online kalkulačku, která najde ideální řešení.
Kalkulace povinného ručení >

Povinné ručení

Povinné ručení, oficiálně známé jako pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je zákonem předepsané pojištění pro všechny vlastníky motorových vozidel. Toto pojištění kryje škody, které řidič způsobí provozem svého vozidla na zdraví, majetku nebo životním prostředí třetím osobám. Jedná se o základní formu pojištění, která je povinná ve většině zemí včetně České republiky.

Hlavní funkce povinného ručení je poskytnout finanční ochranu proti nárokům třetích stran v případě nehody, kterou řidič zaviní. To znamená, že pokud dojde k dopravní nehodě, pojišťovna, u které je povinné ručení sjednáno, uhradí náklady na opravy poškozeného vozidla jiné osoby, lékařské výlohy za ošetření zraněných osob a další škody v souladu s pojistnými podmínkami.

Důležité je, že povinné ručení se nevztahuje na škody na vlastním vozidle viníka nehody. Pro krytí těchto škod je třeba sjednat havarijní pojištění. Povinné ručení je nezbytnou podmínkou pro legální provozování vozidla na veřejných komunikacích, a nesjednání tohoto pojištění může vést k finančním sankcím a administrativním problémům.

Havarijní pojištění

Havarijní pojištění je druh pojištění, které poskytuje krytí škod na vlastním vozidle. Na rozdíl od povinného ručení, které je zaměřeno na náhradu škod způsobených třetím osobám, havarijní pojištění chrání majitele vozidla před finančními ztrátami, které mohou vzniknout v důsledku různých rizik.

Mezi hlavní rizika patří:

• Dopravní nehody: Pokrytí škod na vozidle způsobených srážkou s jiným vozidlem, objektem nebo v důsledku vlastní chyby řidiče.
• Živelné pohromy: Krytí škod způsobených přírodními živly, jako jsou povodně, požáry, vichřice, krupobití nebo zemětřesení.
• Vandalismus: Ochrana proti škodám způsobeným úmyslným poškozením vozidla cizí osobou.
• Krádež: Pojištění kryje odcizení vozidla nebo jeho části.
• Další rizika: Pojištění může zahrnovat také škody způsobené střetem se zvěří, poškození skel nebo jiné specifické škody v závislosti na podmínkách pojistné smlouvy.

Havarijní pojištění je nepovinné, ale může být velmi užitečné, zejména pro novější nebo dražší vozidla, kde by náklady na opravy v případě nehody nebo jiné škody mohly být značné. Mnoho pojistných smluv umožňuje přizpůsobit rozsah krytí potřebám pojištěnce, což může zahrnovat i volbu výše spoluúčasti, což je částka, kterou pojištěný platí ze své kapsy při pojistné události.

Povinné ručení a havarijní pojištění – základní rozdíly

Pojištění vozidel zahrnuje dva základní typy pojištění – povinné ručení a havarijní pojištění. Povinné ručení neboli pojištění odpovědnosti za škody způsobené motorovým vozidlem je dané zákonem č. 168/1999 Sb. a musí jej mít sjednané každé provozované vozidlo. Hradí škody, které pojištěný motorista se svým vozidlem způsobí na majetku, zdraví či životě dalších osob.

Oproti tomu havarijní pojištění je dobrovolným rozhodnutím. Kryje škody, ke kterým na vozidle pojištěného může dojít v důsledku havárie, krádeže, vandalismu či živelné události. Havarijní pojištění je vhodné zejména pro novější vozidla, u nichž může výše škody dosáhnout značných částek.

Havarijní pojištění přikupují řidiči, kteří chtějí komplexní ochranu svých aut.
Srovnat nabídky havarijního pojištění >

Zaměstnanec celou škodu neuhradí

Mnoho firem se domnívá, že pokud zaměstnanec způsobí škodu, zodpovídá za ní, a tudíž je povinen ji zaplatit. U firemního vozidla si proto nesjednají havarijní pojištění. Realita takto jednoduchá není. Podívejme se na konkrétní příklad.

Zaměstnanec při výkonu svého povolání zaviní dopravní nehodu. Z důvodu nepozornosti nabourá jiné vozidlo, přičemž dojde ke škodě nejen na cizím vozidle, ale také na služebním vozidle včetně přepravovaného nákladu. Způsobená škoda činí 150 000 Kč na firemním vozidle a 120 000 Kč na zboží. Škoda na cizím vozidle činí 90 000 Kč.

Zaměstnavatel nemá právo vzniklou škodu ihned naúčtovat zaměstnanci, který nehodu zavinil. Svou vinu nejprve musí uznat zaměstnanec, a pokud tak neučiní, rozhodnutí je na soudu. Pokud soud usoudí, že zaměstnanec je vinen, je nutné nejprve sepsat dohodu o srážkách ze mzdy. Pokud by firma chtěla uplatnit srážky bez souhlasu zaměstnance či rozhodnutí soudu, jedná protiprávně a může jí být udělena pokuta až do výše 2 000 000 Kč.

Ani v případě souhlasu či kladného rozhodnutí soudu nemá firma vyhráno. Dle pracovního zákoníku může zaměstnanci strhnout škodu nejvýše ve výši 4,5 násobku průměrného měsíčního platu. Pokud je škoda vyšší než tato částka, zbytek uhradí firma ze svého.

V tomto případě by tedy celková škoda činila 270 000 Kč. Zaměstnanci s průměrným výdělkem 30 000 Kč by však směla strhnout maximálně 67 500 Kč. Ztráta by tedy činila 202 500 Kč. Škoda na cizím vozidle by byla samozřejmě uhrazena z povinného ručení.

S havarijním pojištěním lze své peníze získat zpět

Jak je z uvedeného příkladu patrné, nemít uzavřené havarijní pojištění se nevyplácí. Ve stejném případě ale se sjednaným havarijním pojištěním by firma takovou ztrátu neutrpěla. Škodu na firemním vozidle by ji totiž uhradila pojišťovna. Firma by zaplatila pouze spoluúčast, která se pohybuje ve výši do 10 procent.

Rovněž by ji pojišťovna uhradila část škody způsobenou na přepravovaném zboží (např. 100 000 Kč dle smluvních podmínek). Zbytek ve výši 20 000 Kč by poté naúčtovala zaměstnanci. V tuto chvíli by firma získala své peníze zpět a méně by zaplatil i zaměstnanec. Spokojenost by tedy byla na obou stranách.