Povinné ručení pro autobus

Povinné ručení je velmi důležitým typem pojištěním. Pojištěním natolik zásadním, že jej dokonce stanovuje zákon jako povinnost všem vlastníkům motorových vozidel. Tato povinnost se přitom týká nejen majitelů osobních vozidel a motocyklů, ale také nákladních automobilů, traktorů, pracovních strojů, přípojných vozidel, sanit, tahačů, obytných automobilů a v neposlední řadě také autobusů, mikrobusů a autokar.

Povinné ručení chrání cestující i ostatní účastníky provozu

Autobus slouží k přepravě osob, a proto je více než důležité, aby byla zajištěna bezpečnost všech cestujících. Proto i povinné ručení má poměrně hodně specifik, která se odvíjí od typu autobusu. Podle níže uvedené klasifikace se povinné ručení pro autobus vybírá.

Základní dělení se týká všech motorových vozidel a jeho kritériem je počet kol a počet přepravovaných osob:

• M – motorová vozidla s minimálním počtem 4 kol, která slouží k dopravě
• M1 – vozidla s osmi sedadly kromě řidiče
• M2 – vozidla s více než osmi sedadly, jehož maximální hmotnost nesmí převyšovat 5 tun
• M3 – vozidla s více než osmi sedadly, jehož maximální hmotnost je vyšší než 5 tun

Autobusů se týká dělení do jednotlivých tříd podle počtu míst k sezení a případně i stání:

• A – vozidla pro 22 stojících a sedících osob
• B – vozidla pro 22 sedících osob
• Třída I – Vozidla pro více než 22 stojících a sedících osob (např. MHD)
• Třída II – Vozidla pro více než 22 sedících osob, která však umožňují prostor ke stání (např. meziměstské linky)
• Třída III – Vozidla pro více než 22 sedících osob (např. dálkové linky)