Finanční náhrada i pro nepřímé účastníky nehody

Nový občanský zákoník, který začne platit k 1. lednu 2013 přináší také změny u uplatňování nároků na škodu. Nově budou mít právo na odškodnění také náhodní a nepřímý účastníci nehody. O náhradu škody tak bude moci žádat kdokoliv, kdo pocítí újmu v důsledku dopravní nehody (např. svědek).

V současné chvíli není úprava náhrady psychické újmy tak široká oproti našim sousedům v Německu, Rakousku a anglosasských zemích. Právě zde se čeští zákonodárci při úpravě inspirovali. Až do konce roku mají možnost získat jednorázové odškodnění do výše 240 tisíc korun pouze osoby, které mají citové či rodinné pouto k mrtvému (partner, manžel/ka, rodiče, děti, atd.). Od 1. ledna se tato situace rapidně mění.

Co je to sekundární oběť

Nově se tak zavádí pojem “sekundrání oběť “, který označuje osobu, která se v důsledku nehody cití poškozena. Příkladem může být stopař, který má psychické potíže (deprese, panické záchvaty, apod.) v důsledku toho, že viděl zemřít řidiče vozidla při dopravní nehodě. „Podle paragrafů, které přináší nový občanský zákoník, bude moci i tento člen posádky, pokud bude pociťovat nastalou újmu u řidiče a spolujezdce jako osobní neštěstí, získat odškodnění za psychickou újmu. Takovýmto nepřímým obětem říkáme sekundární, tedy odvozené oběti,“ vysvětluje Petr Šustek z katedry občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Sekundární oběť již nemusí být dle nového občanského zákoníku osoba příbuzná či blízká žádnému z účastníků nehody.

Nárok musí poškozený prokázat

Poškozený je povinen svůj nárok na odškodnění dokázat prostřednictvím výpovědí a lékařských znaleckých posudků. Pokud je potvrzeno, že poškozený v důsledku nehody trpí psychickou újmou např. traumatem, strachem z řízení či nespavostí, pak získá nárok na odškodné. Jeho výše není nijak stanovena a závisí zcela na posouzení soudu.